Perro sin pello del Peru
(Peruánský naháč)
Návrat na hlavní stránku
FCI: 310/9.4

Výška psi a feny Psi a feny se vyskytují ve třech velikostech:
malá: od 25 do 40 cm
střední: od 40 do 50 cm
velká: od 50 do 65 cm
Váha Hmotnost je u psů a fen poměrná k výšce:
malá: od 4 do 8 kg
střední: od 8 do 12 kg
velká: od 12 do 23 kg
Země původu
Peru
Celkový vzhled
Jedná se o elegantního a štíhlého psa, jehož vzhled vyjadřuje půvab, sílu a harmonii. Peruánský naháč nikdy nesmí vypadat mohutně. Základním rysem plemene je chybějící srst na celé hlavě. Další zvláštností je téměř vždy neúplný chrup.
Charakteristika
Společenský pes.
Peuánský naháč má ušlechtilou povahu, je velice oddaný své rodině, vůči cizím lidem se chová rezervovaně. Je čilý, bystrý a dobře hlídá.
Povaha
Ušlechtilý, oddaný své rodině, přitom čilý a bystrý, k cizím lidem se chová nedůvěřivě a ostražitě.
Hlava a lebka
Lupoidní forma
Lebeční část:
Lebka: Běžně stavěná lebka, ortoidní /horní linie mordy a lebky jsou rovnoběžné/, slabá divergence /rozbíhavost/ je přípustná. lebka je při pohledu shora široká, hlava se směrem k nosu zužuje. Nadočnicové oblouky jsou středně vyvinuté, týlní hrbol je slabě vyjádřený.
Stop: Čelní sklon /stop/ je málo vyjádřen /zhruba 140°/.
Obličejová část:
Nosní houba: Barva nosní houby musí být v souladu s různými barvami kůže.
Líce: Normálně vyvinuté, spodní čelist je málo vyvinutá.
Oči
S bystrým a inteligentním výrazem. Oči musí být středně veliké, lehce mandlového tvaru, nesmějí být vsazené ani příliš hluboko, ani nesmějí vystupovat, musí být posazené stejně a rovnoměrně, to znamená ani příliš blízko, ani příliš daleko od sebe. Barva očí může být různá , od černé přes všechny odstíny hnědé po žlutou, barva však musí být v souladu /ladit/ s barvou kůže. Obě oči musí mít v každém případě stejnou barvu. Barva očních víček sahá od černé po růžovou, kterou mohou mít psi se světlým obličejem. Světlé barvy a růžová barva jsou přípustné, nikoli však žádoucí.
Uši
uši musí být při upoutání pozornosti vztyčené, v klidu naopak položeny dozadu. Uši jsou středně dlouhé,v místě nasazení široké,postupně se zužují směrem ke konečkům tvarovaným téměř do špičky. Nasazení ucha začíná na horní části lebky a končí po straně a šikmo. Ve vztyčeném postavení tvoří osa uší úhel zhruby 90 stupňů.
Morda
Morda: Horní linie je při pohledu zboku rovná.
Pysky: Musí být pokud možno co nejnapjatější a musí přiléhat k dásním.
Chrup: Řezáky vykazují nůžkový skus a tesáky jsou normálně vyvinuté. Absence jednoho nebo všech premolárů či molárů je přípustná.
Krk
Horní linie: Vyklenutá /konvexní/. Délka: Zhruba stejné délky jako hlava. Forma: Přibližně tvar komolého kuželu, krk je pružný a dobře osvalený. Kůže: Tenká, hladká a pružná, dobře přiléhá k spojivkové tkáni, bez laloku.
Trup
Tělo: Proporce normální.
Vrchní linie: Rovná, ačkoli někteří jedinci vykazují v oblasti hřbetu a beder konvexní klenutí, které se ztrácí ve výši zádě.
Kohoutek: Málo zdůrazněný.
Hřbet: Vrchní linie rovná, po obou stranách se často objevuje dobře vyvinuté osvalení hřbetu, které konvexně sahá až k bedrům.
Bedra: Silná a dobře osvalená, délka beder činí zhruba 1/5 kohoutkové výšky.
Záď: Horní linie je mírně konvexní, úhel jejího sklonu k horizontále činí zhruba 40°. Pevná a svalnatá stavba zádě zajišťuje dobrý posun vycházející z pánevních končetin.
Hrudník: Při pohledu zepředu musí hrudník vykazovat dobrou, nikoli však přehnanou šířku. hrudní sahá téměř až k loktům, žebra musí být mírně klenutá, nikdy plochá. Při měření v oblasti za lokty musí objem hrudník převyšovat kohoutkovou výšku zhruba o 18%.
Spodní linie: Spodní linie opisuje elegantní a dobře zdůrazněnou křivku, která vychází ze spodní části hrudníku a stoupá podél řádně, nikoli však přehnaně vtaženého břicha.
Hrudní končetiny
Dobře postavené pod tělo, při pohledu zepředu jsou naprosto svislé, lokty nejsou vytočené. Úhel mezi lopatkou a pažní kostí se pohybuje mezi 100°a 110°. Úhel, který svírá nárt s vertikálami, činí 15°až 20°. Tlapy jsou polodlouhé a podobají se zaječí tlapě. Polštářky jsou silné a odolné proti horku, kůže mezi prsty je dobře vyvinutá. U černých psů se preferují černé drápy, světlejší psi mají světlé drápy.
Pánevní končetiny
Svaly jsou oblé a pružné, křivka hýždí výrazně vystupuje. Úhel mezi pánevní kostí a kostí stehenní se pohybuje mezi 120°a 130°, úhel mezi stehenní kostí a kostí holenní musí činit 140°. Pánevní končetiny musí při pohledu zezadu stát kolmo.
Tlapy
Tlapy na zadních nohou mají stejnou stavbu a strukturu jako přední tlapy.Paspárky je nutno odstranit.
Ocas
Hluboko nasazený, v místě nasazení silný /tlustý/ ocas se směrem ke špičce zužuje. Vzhrušený pes smí ocas nosit zahnutý nad hřbetní linií, ocas se však nikdy nesmí stočit. V klidu ocas spadá dolů a na konci vykazuje mírné zahnutí směrem nahoru, někdy je ocas vtažen pod břicho. Svou délkou dosahuje téměř ke hleznům. Ocas nesmí být kupírovaný.
Pohyb
Představitelé tohoto plemene se vzhledem k výše popsanému úhlení a struktuře končetin pohybují spíše krátkým, avšak rychlým krokem, zároveň však pružně a hladce.
Kůže
Kůže má být na celém povrchu těla hladká a pružná /elastická/, na hlavě a kolem očí a tváří se však může tvořit několik okrouhlých, téměř koncentrických /soustředných/ čar.
Bylo zjištěno, že vnitřní i vnější teplota těchto psů přesně odpovídá představitelům jiných plemen. Absence srsti vede k okamžitému a přímému odvodu tepla, zatímco u psů se srstí je teplo odváděno přes srst pomocí přirozené cirkulace vzduchu.
Osrstění
Srst musí chybět, aby bylo učiněno zadost názvu "naháč". Povoleny jsou určité zbytky srsti na hlavě a koncích končetin a ocasu a někdy několik chlupů na hřbetě.
Zbarvení
Zbarvení může sahat od černé u černých psů, přes břidlicově černou, sloní černou, modročernou, všechny odstíny šedé, tmavě hnědou až po světle plavou. Všechna tato zbarvení mohou být jednobarevná nebo s růžovými skvrnami na kterémkoli místě těla.
Vady
Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Paspárky na zadních končetinách.
Polovztyčené uši.
Vylučující vady:
Nadměrné množství srsti na místech povolených standardem.
Srst na místech, která nejsou povolena standardem.
Albinismus.
Svěšené uši nebo kupírované uši.
Vrozená absence ocasu, krátký nebo amputovaný ocas.
Předkus nebo podkus.
Poznámka
Stručný přehled vývoje: Podle některých odborníků se tento pes do Peru dostal v době příchodu čínských přistěhovalců, krátce poté, kdy peruánský prezident Don Ramon Castilla uzákonil zrušení otroctví černochů. Jiní badatelé se naopak domnívají, že plemeno pochází z afrického kontinentu a do Peru se dostalo prostřednictvím nomádů, kteří do Ameriky přišli se svými naháči. Přítomnost těchto psů by bylo možné dále vysvětlit přistěhovalectvím lidí a jejich psů z Asie do Ameriky přes Beringův průliv. Vedle těchto všech domněnek však zatím existují určité důkazy jako např. zobrazení na keramice různých civilizací z doby před Inky / Vicus, Mochica, Chancay pod vlivem Thiahuanacoide, Chimu /. Naháč v mnoha případech vytlačil pumu, hada či sokola, zejména a nejvýrazněji v kultuře Chancay. Z těchto zobrazení lze učinit závěr, že naháč se objevil v průběhu archeologické epochy známé jako doba před Inky, to znamená mezi rokem 300 př.n.l. a 1400 n.l.
Důležité tělesné proporce: Kohoutková výška v poměru k délce těla: 1:1 U fen může být tělo mírně delší než u psů.
Psi musí vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku
Knihy, odkazy ...
Klub chovatelů naháčů ČR

Kontakt - pan Jiří Linhart, email: jiri@aon.at
Osobní stránky, presentace:
CLER-ARWEN
Slezský sen - chov. stanice
PAZZDA - chov. stanice


Návrat na hlavní stránku Návrat na předchozí stránku Slovník kynologických pojmů