Deutscher kurzhaarig Vorstehhund
(Německý krátkosrstý ohař)
Návrat na hlavní stránku
FCI: 119/7.1.1

Výška psi62-66cm
Výška feny58-63cm
Váha
Země původu
Německo
Celkový vzhled
Působí dojmem ušlechtilého, harmonicky stavěného psa, jehož tvary zaručují vytrvalost, rychlost a sílu.
Dlouhé lopatky, hluboký hrudník, pevný hřbet a silná záď svědčí o rychlosti. Dobrá stavba kostí, náležitá šířka hrudního koše a po celém těle dobře vyvinuté svaly zaručují vytrvalost.
Charakteristika
Je lehce ovladatelný, lze ho dobře chovat v domě, vykazuje velkou chuť k práci a oddanost ke svému pánu.
Hlava a lebka
Suchá, výrazná v obrysech, šířkou a délkou odpovídající tvaru těla.
Horní část lebky dostatečně široká, ploše klenutá, čelní vrub ne příliš hluboký, týlní hrbol není nápadný.
Oči
Střední velikosti, rozumného a dobromyslného, avšak energického výrazu, ani vystupující ani hluboko vsazené.
Víčka mají oko dobře uzavírat.
Nejlepší barva je teplá hněď; světle žluté oči jsou nežádoucí.
Uši
Mírně dlouhé, ani příliš masité, ani příliš jemné, vysoko a široko nasazené, hladce a bez kroucení, těsně při hlavě splývající, dole tupé, zaokrouhlené.
Slechy dopředu natažené mají dosahovat přibližně ke koutku pysků.
Morda
Dostatečně mohutná a dlouhá, aby psu umožňovala správné uchopení a nesení zvěře.
Špičatou mordu nutno zamítnout.
Čenich hnědý, co největší, nozdry dobře otevřené, široce pohyblivé, čenich masové barvy a strakatý je nežádoucí a přípustný pouze při základní barvě bílé.
Chrup mohutný a zdravý, stoličky přesně na sebe dosedají, nůžkový skus.
Hřbet nosu vykazuje při pohledu ze strany lehké klenutí ve všech přechodech od ušlechtile utvářeného klabonosu až k nepatrnému převýšení nad přímou linii, u psa všeobecně výraznější, jak to odpovídá pohlavnímu výrazu.
Zcela rovná hřbetní linie nosu, která je rovněž ještě přípustná, je řídká a méně odpovídající, prohnutá je nežádoucí.
Od nosu, poněkud dopředu vyčnívajícího, splývají pysky téměř svisle až k dělícímu bodu a přecházejí pak v plochém, zahnutém oblouku ke koutku.
Pysky nemají být silně převislé.
Stop pomalu vzestupující, nadočnicové oblouky tvoří při pohledu ze strany zřetelný výstupek.
Krk
Správné délky, šíje svalnatá, lehce ohnutá, k plecím se znenáhla rozšiřující, kůže na hrdle co možná těsně přiléhající.
Trup
Hrudník má činit dojem spíše hloubky než šířky, přitom však má být v přiměřeném poměru k ostatním částem těla.
Žebra mají být dobře klenutá, a nikoli tak plochá jako u chrta, avšak nikdy sudovitá, zcela okrouhlá žebra nepřipouštějí dostatečné roztažení hrudníku při nabrání dechu.
Poslední žebra mají sahat dosti daleko dolů. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčelní kosti nemá být příliš velká, břicho má být poněkud vtažené, aby při cválání skýtalo dostatečný prostor, aniž činí dojem přílišné štíhlosti.
Obvod hrudníku (asi o 8 až 10 cm větší než výška v kohoutku bezprostředně za lokty) má být menší než vzdálenost asi na šířku dlaně za lokty, aby ramena měla dost prostoru k pohybu.
Rovný, krátký hřbet je pro plynulý, vytrvalý pohyb velmi důležitý, proto nesmí být ani dlouhý, ani nahoru klenutý.
Bederní partie má být široká a lehce klenutá.
Kříž nebo záď široká a dostatečně dlouhá, ani přestavěná, ani krátce sražená, má začínat ve stejné výši se hřbetem a k prutu se pouze málo svažovat.
Hrudní končetiny
Lopatky šikmo pohyblivé, s tvrdým svalstvem, ploše přiléhající, ramenní kosti. Lokty daleko dozadu uložené, ani přitisklé, ani vybočené.
Předloktí přímé a suché, vydatně svalnaté, se silnými, avšak nikoliv hrubými kostmi.
Záprstí pouze mírně prohnuté, téměř přímé, avšak nikdy zcela strmé.
Pánevní končetiny
Pánev dlouhá, široká, prostorná, stehno podle toho široko nasazené, dobře vybavené suchým svalstvem.
Lýtko se zánártím správně zaúhlené, nadměrně vyvinuté lýtko má nepříznivý vliv na vytrvalost.
Zánártí musí být silně kostnaté a postaveno téměř přímo pod hlezenní kloub. Při pohledu zezadu se nemají zadní běhy jevit vybočené ani vbočené.
Tlapy
Pevné a uzavřené, okrouhlé až lžícovitého tvaru.
Prsty dostatečně klenuté a opatřené silnými drápy.
Polštářky hrubé a tvrdé.
Ocas
Vysoko nasazený, v místě nasazení silný a odtud se ztenčující, prostředně dlouhý,zkrácený o třetinu až polovinu.
V klidu visí prut dolů, při pokojném pohybu je nesen vodorovně, nikoli vysoko nad hřbetem nebo silně zakřivený, při hledání v živém pohybu.
Osrstění
Kůže má pevně a hladce přiléhat a nemá nikde tvořit záhyby (vrásky).
Srst musí být krátká a hustá, na omak hrubá a tvrdá, na spodní straně prutu nikoliv nápadně delší.
Na sleších a hlavě je srst jemnější a kratší.
Zbarvení
Přípustné barvy jsou:
  1. Hnědák bez odznaků.
  2. Hnědák s malými bílými nebo stříkanými odznaky na prsou a bězích.
  3. Tmavohnědý bělouš s tmavou hlavou, hnědými plotnami nebo skvrnami. Základní barva psa s takovými kresbami není hnědá s bílou nebo bílá s hnědou, ale tyto barvy se navzájem mísí tak, že z toho vzniká onen pro pracovní potřebu tak cenný nenápadný zevnějšek. Na vnitřní straně zadních běhů, jakož i na konci prutu je zbarvení často světlejší. Dále je si třeba pro celkový dojem všimnout většího nebo menšího počtu čistě hnědých ploten, čím méně ploten, tím lépe. Barva hlavy je většinou hnědá, často se však vyskytuje kropenatý (bílý) hřbet nosu a temeno, jakož i kropenaté pysky.
  4. Světle hněý bělouš s hnědou hlavou, hnědými plotnami nebo skvrnami. Při tomto zbarvení se hnědá srst vyskytuje v menší míře, převládá bílá srst, takto zbarvení psi činí proto světlejší dojem.
  5. Strakoš s hnědou kresbou hlavy, hnědými plotnami nebo skvrnami.
  6. Černá barva ve stejných obměnách jako barva hnědá, popřípadě hnědých běloušů.
Žluté pálení se nyní všude připouští, poněvadž tyto odznaky bývají často spojeny s dobrou prací na barvě.
Vady
Neohrabané, těžkopádné nebo přestavěné tělo, proláklý hřbet, nadměrně velká hlava se silně vrásčitou kůží na čele, kuželovitě utvářené záhlaví, příliš silně vytvořený týlní hrbol, slechy příliš dlouhé, se záhyby, ostře sbíhavé, stočené nebo masité, čenich masově růžový, nedovírající oční víčka (tzv. slzné váčky), v záhybech dolů visící lalok na krku.
Křivé, vbočené a strmé vybočené nebo přitisklé lokty, prohnuté, měkké záprstí, zadní běhy s kravským a strmým postojem, vytočené tlapky, ploché tlapky nebo rozevřené prsty. Příliš nízko nasazený, příliš tlustý, vzhůru zakřivený nebo kartáčem opatřený prut. Paspárky se mají odstranit.
Knihy, odkazy ...
Myslivost 4/99 str.13
Klub chovatelů krátkosrstých ohařů
B. Tašek
Koperníkova 573, 735 81 Bohumín
Klub krátkosrstý ohař se sídlem v Brně
Stanislav Hlouch
Vranovská 29, 600 00 Brno
Klub krátkosrstý ohař
Ing. Václav Vlasák
Jizerní Vtelno 6, 294 31 Krnsko
Osobní stránky, presentace:


Návrat na hlavní stránku Návrat na předchozí stránku Slovník kynologických pojmů